Další Topolánkův krok do propadliště dějin

Čerpat informace z bulvárních deníků, jako je Blesk, není zrovna dobrou cestou pro seriózního novináře, ale tentokrát je nutné udělat výjimku. Pokud se zamyslíme nad aférou Mirka Topolánka (ODS), kterou aktuálně Blesk rozpoutal, vyvstanou na povrch fakta o předsedovi nejsilnější pravicové strany u nás. Fakta, která vůbec nejsou lichotivá.

V roce 2005 se Topolánek vyjadřoval o chystaných povolebních personálních čistkách ODS ve státní správě jako o “noci dlouhých nožů”. Použil tehdy označení Hitlerovy krvavé akce, kterou v roce 1934 nechal fašistický vůdce navždy odstranit řadu nepohodlných lidí. Topolánek se tehdy vymlouval na svůj netradiční slovník a zároveň popíral, že by mu byly nacistické postupy po chuti.

V roce 2007 Topolánek opět použil nacistické heslo v rámci plánovaných aktivit na domácí politické scéně. “Es kommt der Tag” napsal jako výhrůžku novinářům, že si na něj mají dát pozor. Přitom ve třicátých letech minulého století se toto heslo stalo symbolem připojení Sudet k německé říši.

Jenže to vůbec nebyly žádné výjimky. Stačí použít Google a ve spojení s Topolánkem najednou začnou vyskakovat fráze jako “osvětimská lež” (o reformě ČSSD), či “fašizoidní obličej” (o důvodu, proč ODS pod Václavem Klausem prohrála volby) atd. Není proto nejmenších pochyb, že Topolánek má dějiny fašistického Německa v malíku. A nebojí se k nim přirovnávat současné dění v České republice.

Není ani tak otázkou, zda je Topolánek nacista nebo fašista, i když by si to někdo na základě jeho výroků mohl myslet. I kdyby nebyl ani jedním, stejně zůstává rozum stát nad jeho výroky. Výroky, které si prostě vrcholný politik nemůže dovolit. Výroky, za které by v jiném státě mohl být i odsouzen (alespoň v Německu určitě).

Buranem byl a buranem zůstane

Topolánek si ale nikdy nenechal poradit a jeho slovník, zdá se, ještě více zhrubnul. Důkazem jsou události z minulého týdne, kdy v rozhovoru pro časopis pro gaye, LUI, vznesl několik nelichotivých vět na adresu členů současné úřednické vlády. Sám Topolánek se vymlouvá, že Blesk jeho slova vytrhl z kontextu. Na to se ale vymlouvat nemůže, protože není ani tak důležitý samotný obsah, jako forma, kterou se vyjadřuje k veřejnému dění. Topolánek prohlásil, že Gustáv Slamečka (současný ministr dopravy) prý uhne, kdykoli jde do tuhého, ale to samé prohlásil i o premiéru Fischerovi, který prý jako žid uhne kvůli svému charakteru také. Vzhledem k tomu, o jaký časopis šlo, a vzhledem k tomu, že o Gustávu Slamečkovi se ví, že je gay, nemohlo to skončit jinak, než že si mnoho lidí Topolánkovy výroky spojí do jedné rovnice: žid = gay = nepevný charakter. Samozřejmě, Topolánek nic takového neřekl a nejspíš si to ani nemyslí, přesto je zarážející, že se vůbec o podobných věcech veřejně vyjadřuje (o nahrávání rozhovoru věděl a souhlasil s ním). Jako předseda druhé nejsilnější politické strany nemá co veřejně mluvit o soukromých záležitostech jiných významných politiků. Žijeme v době, kdy si naprostá většina lidí uvědomuje, že nezáleží na tom, jestli je někdo gay nebo jestli má nějaké náboženské vyznání. Navíc se o těchto věcech vyjadřuje tak hloupě, že si neuvědomuje, jaký kontext jeho slova vytvářejí. (Zdroje zde).

Ve stejném rozhovoru ještě charakterizoval Paroubkovy voliče jako “knedlo zelo vepřo” a že je třeba “všechny zavřít a nakopat do prdele”. Je mi upřímě jedno, co si Topolánek myslí o levicově smýšlejících občanech, ale závěr je opět stejný – kandidát na premiérské křeslo si přece nemůže dovolit něco takového veřejně tvrdit. Vždyť taková slova mají sílu vyvolat i celospolečenský konflikt.

Opravdu se ještě najde jediný člověk, který by chtěl, aby mu Topolánek vládnul? Opravdu se najde člověk, který by mohl Topolánkovi věřit, že náš stát povede mravně a bez mezinárodních trapasů? Konečně si to začala uvědomovat i ODS, když předseda senátu Přemysl Sobotka veřejně vystoupil proti Topolánkovi. Zdá se, že i ODS si začíná už uvědomovat, že není důležité jenom to, co si jejich šéf asi myslí, ale že je důležité také to, co říká, jak se prezentuje a k jakým závěrům mohou jeho slova vést.

I kdybychom měli o Topolánkovi to nejlepší mínění, nemůžeme pochybovat o tom, že je buran. A takového premiéra, dámy a pánové, já nechci.